|Sortiment| |Novinky| |Kontakt|	Historie

Město Kraslice můžeme pokládat za skutečnou kolébku výroby hudebních nástrojů u nás, protože smyčcové nástroje se zde začaly vyrábět již na počátku 17.století.

Prvním historicky potvrzeným hudebním nástrojařem byl Melchior Lorenz. Při jeho svatbě v roce 1631 ho zapsali do matriky jako "ein Geigenmacher" (výrobce houslí).Počet mistrů houslařů vzrůstal, takže již v roce 1669 měli v Kraslicích vlastní houslařský cech. V 18. století se krasličtí hudební nástrojaři přizpůsobili rozkvětu orchestrální hudby a vedle houslí začali vyrábět také hudební nástroje dechové. Nejdříve se zaměřili na nástroje dřevěné, k nimž však brzy přibyly i nástroje žesťové Stejně jako u smyčcových nástrojů výrobci využívali především surovin z domácích zdrojů.Rozvoj výroby byl tak velký, že se někteří obyvatelé Kraslic dokonce začali zabývat obchodováním s hudebními nástroji. Technické zlepšení dechových nástrojů na počátku 19.století, na němž se krasličtí nástrojaři rovněž podíleli, přineslo předtím edosažitelné ulehčení hry a s tím spojené větší možnosti hráčské virtuozity. To se pak odrazilo ve zvýšeném zájmu o hru na tyto nástroje. Ve stejné době začaly vznikat také nové soubory dechových nástrojů, a to vše se odrazilo ve vzrůstající poptávce po dechových nástrojích.Krasličtí výrobci se požadavkům trhu rychle přizpůsobili a došlo zde k dosud největšímu rozmachu výroby. Dosud převažující způsob práce, kdy mnozí mistři doma vyráběli jednotlivé součástky a polotovary, z nichž teprve zkušení nástrojaři sestavovali hotové výrobky, byl postupně nahrazován tovární výrobou. Stále se přitom počítalo s tím, že značná část produkce je určena pro vývoz: vyvážely se nejen kompletní nástroje, ale také jejich jednotlivé součásti.

Nástrojaři chtěli uspokojit co největší počet zájemců, proto se v Kraslicích vyráběly nástroje jak rakouského, tak francouzského systému a v 19.století se tu začaly vyrábět také hudební hračky. Již v roce 1840 byla v Kraslicích založena první továrna a brzy po ní následovaly další. Malých továren sice přibývalo, ale velká část prací byla i nadále svěřována domácím řemeslníkům. Způsob výroby se totiž stále různě kombinoval: Někteří domácí výrobci dodávali jen součástky, jiní si naopak jednotlivé součástky opatřovali z továren a teprve z nich sestavovali nástroje. Koncem 19.století pracovalo v Kraslicích již 11 továren, které zaměstnávaly asi 300 dělníků a kolem 500 lidí bylo zapojeno do domácí výroby. Ve městě působilo rovněž 16 obchodníků s hudebními nástroji.

Po první světové válce, která měla negativní dopad též na Kraslice, se však výroba záhy vzpamatovala. Mnohé továrny, které ve městě pracovaly, si i v této době nadále udržovaly široký sortiment svých výrobků, jiné se stále více specializovaly. Stejně jako v předcházejícím období bylo asi 90 % veškeré produkce určeno pro export. Mezi dvěma světovými válkami existovalo v Kraslicích 59 výrobců hudebních nástrojů. K největším patřily továrny Bohland & Fuchs, Huller&Co., A.K.Hüttl, Julius Keilwerth, Karl Püchner, Adolf Rölz, Ant.Kohlert a další. Velké hudebně nástrojařské firmy se začaly oprošťovat od závislosti na místních překupnících a navazovaly vlastní samostatné obchodní styky. Během druhé světové války však mnohé výrobny zanikly, jiné se podílely na válečné výrobě.

V září roku 1945 bylo v Kraslicích ustaveno družstvo výrobců hudebních nástrojů, a protože se tu předpokládala výroba jak dechových, tak smyčcových hudebních nástrojů, dalo si název "AMATI". V roce 1948 byla veškerá výroba zestátněna a Kraslice se postupně staly střediskem výroby nástrojů dechových a bicích. V té době chyběl dostatek hudebně nástrojářských odborníků, takže celková koncentrace a specializace byla patrně jediným východiskem. Výroba se pak skutečně rozrůstala a pro přípravu potřebného dorostu byla otevřena učňovská a brzy také průmyslová škola - obě navázaly na tradice bývalé Odborné hudebně nástrojařské školy.Postupně se zdokonalovala kvalita vyráběných nástrojů a již v roce 1955 byla uspořádána souborná výstava celého sortimentu hudebních nástrojů.Od počátku 60. let se výstavy začaly pořádat pravidelně, aby se s kraslickými výrobky mohli seznámit domácí i zahraniční zájemci. Kraslické hudební nástroje rovněž postupně pronikaly na světové výstavy a veletrhy.

Sortiment dechových nástrojů vyráběných v Kraslicích je nebývale široký a zahrnuje prakticky všechny běžně vyráběné druhy. Pod značkou AMATI Kraslice tak najdeme mezi dřevěnými nástroji:

• Saxofony (soprano, alto, tenor a baryton saxofony),
• Celou rodinu klarinetů - sopránové (jak francouzský, tak německý systém), altové i basové.
• Flétny
• Nástroje dvouplátkové (fagot, kontrafagot)

Pod značkou AMATI Kraslice je vyráběn celý sortiment perinetových plechových nástrojů od kornetu po suzafon. Z cylindrových nástrojů se pod značkou V.F.Červený v Kraslicích vyrábí trubky a křídlovky. V Kraslicích jsou rovněž vyráběna pouzdra pro hudební nástroje, dále činely a některé skupiny Orff nástrojů (triangle, činelky, ozvučná dřívka aj.).

Po roce 1990 proběhla privatizace státního podniku Amati a v říjnu roku 1993 byla založena společnost s ručením omezeným AMATI - Denak (Denak = Dechové nástroje Kraslice). Více informací o jednotlivých závodech najdete na stránce naše společnost.

Všechny nástroje jsou vyráběny z kvalitních materiálů s vysokou řemeslnou zručnosti a s využitím moderních technologií. Nástroje AMATI Kraslice jsou vyhledávané pro své vynikající vlastnosti, k nimž patří krása zvuku, intonační vyrovnanost, funkční spolehlivost, dokonalé zpracování a vzhled a v neposlední řadě i cenová dostupnost.

Náš katalog Vám přiblíží současnou nabídku dechových nástrojů.

Hradec Králové           V.F.Červený

Továrna Červený na výrobu dechových nástrojů byla založena v roce 1842 v průmyslovém městě Hradec Králové, ležícím cca 100 km na východ od Prahy. Její zakladatel, Čech Václav František Červený (1819 -1896), byl geniální konstruktér dechových nástrojů, srovnatelný ve svém oboru s Adolfem Saxem (vynálezcem saxofonu). Již dva roky po založení firmy, ve věku 25 let, realizoval Červený svůj první vynález. Nástroj nazval kornon. Richard Wagner se seznámil s tímto nástrojem v Drážďanech a dal si podle něj postavit svou tubu "Wagner". V roce 1845 zkonstruoval Červený kontrabasové tuby B a C - obě se širokou mensurou - které byly potom často kopírovány. V.F.Červený uskutečnil spoustu dalších vynálezů. K jeho dalším patentovaným nástrojům patří: phonikon (1849), baroxyton (1853), tritonicon (1858), alto (1859), dále vojenské ventilové trombony (alto, tenor a bas) a F tuba (1867). V roce 1882 vznikl Kaiserbaryton, Kaisereuphonium a Kaisertuba - nástroje s obzvlášť širokým ozvučníkem a mensurou, které se v prakticky nezměněné podobě vyrábějí dodnes.Byl to Červený, který v roce 1846 vynalezl systém cylindrového strojiva pro dechové nástroje, který dále zdokonalil v letech 1861 a 1873.

Od samého začátku se Červený orientoval na světový trh. Již v roce 1853 vystavoval své nástroje v New Yorku, kde téhož roku založil jeho mladší bratr František filiálku. Další prodejní pobočka vznikla v Kyjevě. Červený se pak podílel s velkým úspěchem na různých průmyslových a světových výstavách. Například v Mnichově (1854), Paříži (1855, 1867, 1878, 1889), Vídni (1873), ve Philadelphii (1876), Barceloně (1888) a v Chicagu (1893). Nástroje Červený získávaly všude ceny a oficiální uznání. Například mezinárodní porota na Světové výstavě v Chicagu udělila firmě Červený nejvyšší ocenění a diplom, ve kterém se uvádí:

"Dechové nástroje Červený si zaslouží uznání za vynikající provedení a vynikající rukodělnou práci."

Po roce 1948 byla továrna Červený začleněna do státního podniku AMATI Kraslice, jednoho z největších světových výrobců dechových nástrojů. Nástroje se však nadále vyráběly ve starých prostorách. Až v roce 1973 se výroba přestěhovala do nedaleké nové budovy v Hradci Králové. Výrobní program se i nadále soustřeďuje na cylindrové nástroje s širokou mensurou v intencích toho nejlepšího, co po sobě zanechal V.F.Červený. Nynější nástroje jsou výsledkem spojení dlouholeté zkušenosti a znalosti rukodělné práce a nejmodernější technologie.

Naše společnost